čtvrtek 24. června 2010
neděle 20. června 2010
1984
George Orwell – 1984
George Orwell – vlastním jménem Eric Arthur Blair
narodil se v Indii
žil dva roky mezi tuláky a žebráky v Londýně a Paříži
bojoval ve španělské občanské válce, kde byl raněn
za 2. světové války psal do novin a spolupracoval s BBC
v roce 1945 byl vydán protisovětský román Farma zvířat -> nakladatelé se báli tuto knihu vydat, protože měli strach z pomsty
v roce 1949 vychází kniha 1984, která popisuje totalitní režim
umírá rok po vydání této knihy
Děj se odehrává v roce 1984. V tomto roce existují 3 velké země: Oceanie (Britské ostrovy, obě Ameriky, část Afriky,...), Euroasie (severní část evropského a asijského území) a Eastazie (Čína, japonské ostrovy,...). Kvůli nekončící válce, kterou vede Oceanie s Euroasii nebo s Eastazii, jsou všude samé trosky budov, špína, nedostatek jídla a drogerie. Lidé jsou sledováni stroji podobnému obrazovky. V centru Londýna existují 4 ministerstva:
Ministerstvo pravdy /lež/ – upravuje nepřesnosti v novinách (učebnicích), tak aby se shodovaly s tím, co vyřkl Velký Bratr
Ministerstvo lásky /mučení, smrt/ - má na starost právo a pořádek občanů.
Ministerstvo míru – má na starost vše co se týká války
Ministers hojnosti – je odpovědné za hospodářství
Na budově Ministerstva pravdy jsou napsány 3 hesla Strany: VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA
Tato hesla souvisí s Anglickým socialismem – Angsoc, jehož posvátné zásady je newspeak, doublethink (podvojné myšlení), měnitelnost minulosti.
.
Winston Smith – úředník v Ministerstvu pravdy, pociťuje nenávist k Velkému Bratrovi
Julie – miluje Winstona, pracuje v Literárním oddělení
O´ Brien – člen Vnitřní Strany, spolupracoval na Goldsteinove knize
Hlavní postavou je Winston Smith, který pracuje na Ministerstvu Pravdy. Zde se zabývá falšováním zpráv. I zde je sledován obrazovkou. V Oddělení záznamů často probíhaly Dvě minuty nenávisti. Lidé se zde shromáždili proti velké obrazovce, na které se objevil Goldstein-nepřítel lidu. Lidé začínají šílet a nenávistně řvát na obrazovku. Jedna žena dokonce hází na obrazovku slovník. Nakonec se objeví tvář Velkého Bratra a lidé se uklidní. Winstonovi začíná vadit režim,ve kterém žije a snaží se vzpomenout na minulost a na svou matku a sestru. Stále si klade otázku: „ Jaké to asi bylo dříve?“ Jednoho dne si v prolétářské čtvrti koupí deník a začíná si psát své myšlenky proti straně. Už jen tím že si koupil deník, páchá ideozločin. Winston stále doufá, že jednou se vše změní. Jednoho dne se seznamí s Julii a to tak, že Julie upadne a v momentě, kdy ji Winston podává nápomocnou ruku, předá mu tajně lístek. Při práci tajně rozevře lístek na kterém je napsáno: Miluji tě. Potají se scházejí a sbližují až se nakonec do sebe zamilují. V práci se nemůže soustředit, stále přemýšlí nad Julii a o budoucnosti.Večer se šel Winston projít a schválně šel do prolétařské čtvrti, zeptat se starších lidí, jestli si pamatují na dobu, kdy neexistoval Velký Bratr. Bohužel, žádné podstatné odpovědi se nedopátral. Později narazil na obchod, kde si koupil deník. Zde si od staříka pronajímá pokoj, kde nejsou žádné obrazovky a jiná sledovací zařízení. V práci při jednom zadaném úkolu zjistí, že má vymazat všecky údaje o svém spolupracovníkovi Symovi (pravděpodobně spáchal jeden z ideozločinů). Poté se potká s O´Brienem, který mu naznačí, že ví o Symovi. V při rozhovoru mu dá adresu, kde si má jít pro nové vydání slovníku Newspeaku. Winston získá díky O´ Brienovi knihu (Goldsteinova kniha), která má mu pomoct jak celý systém ideologie funguje. V knize je popsané to, co už dávno věděl. Už chápe jak, ale nechápe proč. Winston se opět setkává s Julii v pokoji, který má pronajatý od staříka. Jsou si vědomi, že jednou je ideopolicie chytí. V momentě kdy Winston řekne: „ Jsme mrtví.“ Se za obrazem ozve: „ Jste mrtví.“ Dům je obklíčen a do pokoje vtrhne ideopolicie. A za ní stařík, který pronajal Winstonovi pokoj. Winston si uvědomí, že stařík je členem Vnitřní strany. Ideopolicie jej omráčí. když se probere, zjistí, že je asi na Ministerstvu lásky. Může tam být týden, dva...Winston se pak setkává s O´Brienem, který ho mučí. Winston se ke všemu přiznává, ale to nestačí... O´Brien mu tak pomocí mučení a utěšování převrátí myšlení. Poté je poslán do místnosti 101, kde zradí Julii. Winston je nakonec na svobodě. Má lepší práci a při každé prázné sklenici mu okamžitě číšník dolije. Z Winstona se stala prázdná skořápka, která v nitru miluje Velkého bratra. O´Brien docílil, čeho chtěl.
newspeak – oficiální jazyk Oceánie
- byl vytvořen, aby znemožnil všechny jiné možnosti myšlení
udržovací válka – válka, ve které už nejde o to získat území
- cíl války je ničení, tak aby se nezvýšila životní úroveň obyvatelstva
ideozločin – zločin proti straně, zločin závadného myšlení
doublethink – ovládání skutečnosti
sobota 19. června 2010
Den otevřených dveří OZO OSTRAVA
neděle 13. června 2010
Začátek
AHOJ
pátek 11. června 2010
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
narodil se v Praze roku 1924
vystudoval obchodní akademii
koncem války se zapojil do ilegálního hnutí mláděže ve skupině Předvoj
poté pracoval jako účetní
od roku 1952 působil ve Svazu československých spisovatelů
některá jeho díla byla zfilmována
Romeo, Julie a Tma
Příběh se odehrává v období 2. světové války (přesněji v období heydrichiády). Pavel je mladík, který má před maturou. Rád se potloukal po ulicích. Jednoho dne zamířil do parku a seznamí se s židovkou Ester. Její rodiče byli trasportováni do Terezína. Také ji přišel lístek s povoláním do Terezína, ale Ester nepřišla. Pavel ji přesvědčil, aby se ukryla v pokoji u krejčovny od jeho táty. Každý den ji chodí navštěvovat, nosí jí jídlo, povídají si.Ta mu často vypráví o svém dětství, o tátovi, o rodině. Postupem času se do sebe zamilují. Pavlovi rodiče začínají být podezdřívaví, že chodí tak pozdě domů nebo ven. Pavel se moc na maturitu neučí. Předtím jen proplouval životem, nyní má smysl života, má pro co dýchat. Záleží mu na Ester, přesto ji neinformuje o dění za zdmi její komory. V rádiich jsou hlášení, že ten, kdo schovává židovské osoby, bude zastřelen nejen on, ale i jeho rodina. Po nocích se Ester, bojí. Slýchává hlasy a zvuky chůze kolem jejího okna. Slídí tam kolaborant Rejsek, který věčně po nocích popíjí. Vše vrcholí tím, že opilý Rejsek vtrhne do krejčovny, začne pořvávat, ať tu židovku neskrývají. Ví, že tam je. Snažil se ji najít. Nakonec se dostal i do její komůrky. Naštěstí Ester už byla jinde schovaná. Krejčí vyvedou Rejska pryč. Ester už nebaví riskovat život Pavla a jeho rodiny, proto splašeně utíká pryč. Nakonec je na ulici zastřelena.
Můj názor:
Mám ráda příběhy z války, takže děj se mi moc líbil. Někdy se mi zdálo, že je tam pár zbytečných líčení. Zajímavý je sám i název knihy, kdy sám čtenář postupem času zjistí, proč právě tenhle název (Stejně tak jako Romeo a Julie v Shakespearově románu, si nejsou souzeni kvůli svému rodu, tak je tomu podobně i u Pavla/árijec/ a Ester/židovka/. Tma pro mě znamená dobu, ve které právě žijí. Nejistota...Naděje, že na konci tmy je světlo a oni budou žít šťastně.)
Po přečtení jsem se podívala i na televizní zpracování z roku 1997, které je možno shlédnout na webu české televize.Režie K. Smyczek, hrají: Barbora Seidlová(Ester), Tomáš Masopust(Pavel), Oldřich Navrátil, Václav Postránecký, Jiří Strach
Toto zpracování se mi líbilo, jsou zde přesné dialogy z knihy. Zklamalo mě akorát to, že film nezačíná seznámením Ester a Pavla v parku na lavičce (ale až místnosti, kde se Ester ukrývá).
Ještě existuje stenojmenný film z roku 1959, který jsem neviděla. Režíroval jej Jiří Weiss. Hrají Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík a další.