pátek 3. prosince 2010

TOXIQUE V TEMPLU

24.11.2010 se konal koncert kapely Toxique v Templu. U vstupu se rozdávaly nové GAMBRINUSy jedenáctistupňové pod názvem "Excelent" zdarma. Pivo bylo dobré.

Templ je celkem malý klub a nemají tam šatnu, což je velké mínus, když je zima (protože nikdo nechce držet celou hodinu a půl kabát v ruce žejo). Prvně mě napadlo, že bych se mohla zeptat barmanky, jestli by bylo možné si odložit kabát za bar (např. v Opavě to v některých klubech jde). Bohužel jsem rázem dostala negativní odpověď s vykulenýma očima barmanky, jak kdybych spadla z Marsu. Nakonec jsem našla u stolků věšáky, tak jsem se prodrala mezi lidi a kabát si pověsila.

petronelasrajče.net

Kapela začla hrát o hodinu později než jak bylo napsáno na plakátu. Ze začátku se mi zdálo, že po všech těch koncertech předtím, má zpěvačka Klára chraplavý hlas. Kapela si koncert užívala a Klára stačila během koncertu vystřídat 4 kostýmy. Kousek od podia byl paravan, kde Klára se stačila převlíct asi za 2-3 minuty.



Mimochodem ten megafon nepatří do nepovolaných rukou. Opravdu mě fascinovalo, jak si pár fanoušků bralo megafon a fotilo s ním. Přitom kapela dala jasně najevo ať na něj nešahaj.

petronelasrajče.net

Obleček při zpívání pomalých písní o lásce.

petronelasrajče.net
petronelasrajče.net

Na konci se křtilo CD pivem Gambrinus, poté se házelo do publika. Dopadlo ke mě. Obal je sice nakřáplý a smrdí pivem, ale CD hraje.

petronelasrajče.net

sobota 20. listopadu 2010

Výšlap v inverzi

17.11.2010 jsme se vydali na výšlap na Ondřejník - Skalka. Počasí nám moc nepřálo, naštěstí ale nepršelo, ale byla velká mlha a trochu mrholilo (viz odkaz). Šli jsme po modré trase.

pro zvětšení klikněte na obrázek

Další trasy najdete zde.

Inverze:
Na vrcholu Skalka bylo krásně, teplo a slunce svítilo. Výhled nebyl žádný. V nížinách byla mlha.

petronelasrajče.net


Pozor na modřiny!

V pátek jsem byla u doktorky na odběr krve, zda nemám problém s poruchou srážlivostí krve. Krev mi byla odebrána a vytvořila se mi pěkná modřina. Naštěstí mám mast tak snad se co nevidět ztratí :) Mast se jmenuje Heparin a má chladivý účinek. Dá se koupit asi za 40kč v lékárně.

pátek 15. října 2010

Kam se svíčkou?

....do sklenice od okurek!

Je podzim, moje oblíbené roční období, tak mě napadlo zas si něco vyrobit. Nejdříve jsem vymyla sklenici, zbavila štítků apod. Pak jsem vzala "glass deco" (něco jako barvy na sklo), načrtla jsem si list a pak si tam dala barvy, které mám ráda. Až ta hmota zaschla, nalepila jsem ji na sklenici. Jen musím upozornit, že to "glass deco" pouští barvu, pokud přijde do styku s vodou.

fotky jsou pořízeny mobilem


úterý 28. září 2010

Svatováclavské slavnosti piva 2010


Svatováclavské slavnosti piva se konaly v Ostravě - Zábřehu 27.-28.9. Byla jsem zde poprvé. Slavnosti byly pořádány pro veřejnost ZDARMA. Před "vstupem" jste dali u stánku 20kč zálohu za třetinkovou sklenici.

Všude kolem byly stánky s různými druhy piva(višňové, švestkové, borůvkové, kvasnicové). Nedalo se moc tam hýbat, bylo tam plno lidí. Navíc pršelo, takže každý se snažil schovat pod přístřešky. Hodně mi to vadilo, protože každý do mě strkal (některým lidem je fuk, že do vás strčí tak až vám vylejou pivo, ještě se ani neomluví). Mňága a Žďorp začli hrát později, nevím ani důvod.

Z piv mi tam nejvíce chutnalo višňové, mělo opravdu dobrou chuť(sladší) a myslím, že bylo jedenáctistupňové. Co mi ještě vadilo u piva, že stánkaři měli cedule vyvěšené na střeše stánku, pořádně jsem nevěděla, co se kde čepuje. Myslím si, že kdyby ty cedule měly spíše přímo u pípy bylo by to mnohem lepší.


PLUSY A MÍNUSY:
- deštivé počasí
- množství lidí
- špatná rozeznatelnost piva


+ hudba od Mňágy a žďorp
+ degustace piva
+ možnost jít do pivovaru se ohřát

úterý 21. září 2010

Občas se mi stává, že když poslouchám písničku, nevnímám obsah písně, ale spíš melodii. Přitom se někdy "ochuzuju" o hodně zajímavý obsah. Obsah, který nám může dát rady do života.



Tahle písnička je hodně pozitivní, MŮŽEŠ TOHO DOSÁHNOUT POKUD OPRAVDU CHCEŠ :]


You can get it if you really want
You can get it if you really want
You can get it if you really want
But you must try, try and try
Try and try, you'll succeed at last

středa 1. září 2010

Návod na kočku



Co potřebujeme:
Zleva: kleště, kleště štípací, silnější drát, lepidlo (doporučuju tady spíš tavnou pistoli), bavlnu(vlnu), očka, chlupatý drátek, noviny (nebo jakýkoliv papír na výrobu hlavy)

úterý 31. srpna 2010

Nápady

Inspirací od paní Brýdové jsem vytvořila místo paňáčka kočku. Dělala jsem podobný postup výroby jako u paňáčků. Kočičí ocásek se dá použít na odkládání prstýnků například.

pátek 27. srpna 2010

Sanaplasma a mé zkušenosti

Plazma se používá při velkých popáleninách, při ztrátě imunity apod.

Nikdy jsem nedarovala krev nebo plazmu, tak jsem si řekla, že to zkusím. I když mě pohled na jehlu děsí nebylo to tak strašné.

OBJEDNÁVKA
Prvně jsem se musela objednat(buď telefonicky nebo osobně). Objednávala jsem se telefonicky. Pro jistotu jsem řekla paní, že jdu poprvé, protože se vyplňuje formulář a provádí se vstupní prohlídka, což zabere dost času(odběr přibližně 1hod a prohlídka 2 hod). Paní si mě zapsala a řekla, že mám dost pít asi 2litry. Tak jsem se to snažila dodržovat, taky jsem si pořádně prostudovala stránky SANAPLASMY, kde je psáno, že by se neměl pít alkohol den před darováním a další užitečné rady.

čtvrtek 19. srpna 2010

Páňáčci


Často nevím, co svým blízkým koupit za dárek. Inspirovala jsem se na webu
brydova.cz. Paňáčky jsem dělala většinou dle postupu na výše zmíněném webu. Oči jsem lepila lepidlem HERKULES (a drží!).

úterý 17. srpna 2010

Fotoreportáž aneb co se děje za mým domem

V Hlásce minulého roku (5/2009) si každý opavan mohl přečíst o změnách v Kateřinkách.
Já zde budu přidávat fotky, jak se Házenkářské hřiště A. Sovy mění. Bohužel nemám původní foto, jak vypadalo hřiště dříve.

čtvrtek 5. srpna 2010

ALGO/RYTMUS

Vernisáž proběhla v sobotu 31. července. Nebyla to obyčejná výstava, hrála zde hudba a pro návštěvníky čekalo ještě jedno překvapení v podobě kostek. Z těch si každý mohl postavit co ho napadlo, připadalo mi to že každý se vrátil do dětských let a pořádně se tam vyblbl. Stavěly se mosty, schody, a dokonce nábytek jako např. gauč.


Na obrazech jsou často namalovány ženy a většina z nich mi přišla, že nějak trpí (šlo to vidět ve tvářích).
Nejlepší fotografie? Samozřejmě že INHALE,EXHALE.

A proč zrovna název ALGO/RYTMUS? Znamená to spojení křivek s hudbou. Což se vystavujícím povedlo:)

Výstava stále trvá do 12.srpna.






pondělí 2. srpna 2010

Kuřecí kapsa plněná jablkem a cibulí + kari rýže


INDEGRIENCE:
  • kuřecí prsní řízky nebo vykoštěné kuřecí stehna
  • jablka
  • cibule
  • sůl
  • grilovací koření
  • olej
  • párátka
  • voda na podlití
  • mouka hladká
  • dle chuťi slivovici
POSTUP:
Kuřecí řízky nakrájíme na plátky, osolíme, vložíme menší čtvrtku cibule a jablka. Poté propíchneme maso párátkem, aby nám nevyklouzlo jablko/cibule. Mírně oprášíme kapsy grilovacím kořením. Necháme rozehřát troubu a mezitím osmažímě zbylé plátky jablka a cibule na oleji na pekáči. Vložíme kapsy na pekáč a necháme je zprudka osmažit spolu s jablky a cibulí. Poté vložíme do trouby a necháme péct asi 45 min, podléváme vodou a dle chuťi může se přidat 1dc slivovice. Poté maso vyjmeme a výpek zaprášíme moukou.

Rýži uvaříme a smícháme s kari kořením.



Dobrou chuť :)



Recept mě napadl, měli jsme moc jablek doma tak jsem se jich takhle účelně zbavila...pokud již tento recept existuje informujte mě.


neděle 20. června 2010

1984

George Orwell – 1984


George Orwell – vlastním jménem Eric Arthur Blair

  • narodil se v Indii

  • žil dva roky mezi tuláky a žebráky v Londýně a Paříži

  • bojoval ve španělské občanské válce, kde byl raněn

  • za 2. světové války psal do novin a spolupracoval s BBC

  • v roce 1945 byl vydán protisovětský román Farma zvířat -> nakladatelé se báli tuto knihu vydat, protože měli strach z pomsty

  • v roce 1949 vychází kniha 1984, která popisuje totalitní režim

  • umírá rok po vydání této knihy


Děj se odehrává v roce 1984. V tomto roce existují 3 velké země: Oceanie (Britské ostrovy, obě Ameriky, část Afriky,...), Euroasie (severní část evropského a asijského území) a Eastazie (Čína, japonské ostrovy,...). Kvůli nekončící válce, kterou vede Oceanie s Euroasii nebo s Eastazii, jsou všude samé trosky budov, špína, nedostatek jídla a drogerie. Lidé jsou sledováni stroji podobnému obrazovky. V centru Londýna existují 4 ministerstva:


Ministerstvo pravdy /lež/ – upravuje nepřesnosti v novinách (učebnicích), tak aby se shodovaly s tím, co vyřkl Velký Bratr

Ministerstvo lásky /mučení, smrt/ - má na starost právo a pořádek občanů.

Ministerstvo míru – má na starost vše co se týká války

Ministers hojnosti – je odpovědné za hospodářství


Na budově Ministerstva pravdy jsou napsány 3 hesla Strany: VÁLKA JE MÍR

SVOBODA JE OTROCTVÍ

NEVĚDOMOST JE SÍLA

Tato hesla souvisí s Anglickým socialismem – Angsoc, jehož posvátné zásady je newspeak, doublethink (podvojné myšlení), měnitelnost minulosti.




.

Winston Smith – úředník v Ministerstvu pravdy, pociťuje nenávist k Velkému Bratrovi

Julie – miluje Winstona, pracuje v Literárním oddělení

O´ Brien – člen Vnitřní Strany, spolupracoval na Goldsteinove knize



Hlavní postavou je Winston Smith, který pracuje na Ministerstvu Pravdy. Zde se zabývá falšováním zpráv. I zde je sledován obrazovkou. V Oddělení záznamů často probíhaly Dvě minuty nenávisti. Lidé se zde shromáždili proti velké obrazovce, na které se objevil Goldstein-nepřítel lidu. Lidé začínají šílet a nenávistně řvát na obrazovku. Jedna žena dokonce hází na obrazovku slovník. Nakonec se objeví tvář Velkého Bratra a lidé se uklidní. Winstonovi začíná vadit režim,ve kterém žije a snaží se vzpomenout na minulost a na svou matku a sestru. Stále si klade otázku: „ Jaké to asi bylo dříve?“ Jednoho dne si v prolétářské čtvrti koupí deník a začíná si psát své myšlenky proti straně. Už jen tím že si koupil deník, páchá ideozločin. Winston stále doufá, že jednou se vše změní. Jednoho dne se seznamí s Julii a to tak, že Julie upadne a v momentě, kdy ji Winston podává nápomocnou ruku, předá mu tajně lístek. Při práci tajně rozevře lístek na kterém je napsáno: Miluji tě. Potají se scházejí a sbližují až se nakonec do sebe zamilují. V práci se nemůže soustředit, stále přemýšlí nad Julii a o budoucnosti.Večer se šel Winston projít a schválně šel do prolétařské čtvrti, zeptat se starších lidí, jestli si pamatují na dobu, kdy neexistoval Velký Bratr. Bohužel, žádné podstatné odpovědi se nedopátral. Později narazil na obchod, kde si koupil deník. Zde si od staříka pronajímá pokoj, kde nejsou žádné obrazovky a jiná sledovací zařízení. V práci při jednom zadaném úkolu zjistí, že má vymazat všecky údaje o svém spolupracovníkovi Symovi (pravděpodobně spáchal jeden z ideozločinů). Poté se potká s O´Brienem, který mu naznačí, že ví o Symovi. V při rozhovoru mu dá adresu, kde si má jít pro nové vydání slovníku Newspeaku. Winston získá díky O´ Brienovi knihu (Goldsteinova kniha), která má mu pomoct jak celý systém ideologie funguje. V knize je popsané to, co už dávno věděl. Už chápe jak, ale nechápe proč. Winston se opět setkává s Julii v pokoji, který má pronajatý od staříka. Jsou si vědomi, že jednou je ideopolicie chytí. V momentě kdy Winston řekne: „ Jsme mrtví.“ Se za obrazem ozve: „ Jste mrtví.“ Dům je obklíčen a do pokoje vtrhne ideopolicie. A za ní stařík, který pronajal Winstonovi pokoj. Winston si uvědomí, že stařík je členem Vnitřní strany. Ideopolicie jej omráčí. když se probere, zjistí, že je asi na Ministerstvu lásky. Může tam být týden, dva...Winston se pak setkává s O´Brienem, který ho mučí. Winston se ke všemu přiznává, ale to nestačí... O´Brien mu tak pomocí mučení a utěšování převrátí myšlení. Poté je poslán do místnosti 101, kde zradí Julii. Winston je nakonec na svobodě. Má lepší práci a při každé prázné sklenici mu okamžitě číšník dolije. Z Winstona se stala prázdná skořápka, která v nitru miluje Velkého bratra. O´Brien docílil, čeho chtěl.




newspeak – oficiální jazyk Oceánie

- byl vytvořen, aby znemožnil všechny jiné možnosti myšlení

udržovací válka – válka, ve které už nejde o to získat území

- cíl války je ničení, tak aby se nezvýšila životní úroveň obyvatelstva

ideozločin – zločin proti straně, zločin závadného myšlení

doublethink – ovládání skutečnosti

sobota 19. června 2010

Den otevřených dveří OZO OSTRAVA

Co se děje s odpadem dál? Den Otevřených dveří v OZO OSTRAVA napoví


Již před branou společnosti OZO, bylo možné vidět co se dá udělat s odpadem->
Při vstupu každý návštěvník dostal plán, tužku OZO, poukázku na fotku u popelářského vozidla, papír na razítka ( razítka se dávali za každou splněnou soutěž ) + pro děti nějaké džusíky.










Den otevřených dveří nabízel: soutěže pro děti, projekce filmů související s tříděním odpadů, profi foto u popelářského vozu, výstavu vozidel, představení pro děti s tématikou třídění a komentovaná exkurze po pracovišti.

Exkurze byla nejzajímavější. Procházeli jsme různými úseky pracoviště. Měli jsme správného komentátora, který nám vše vysvětlil a odpovídal nám na otázky.

Práci vykonávají zde jak stroje tak pracovníci. Většina "odpadu" (televize, apod) se rozebírá ručně. Na třídění je zde tzv. "třídička", která sice umí roztřídit barevné láhve, ale je ovládána opět pracovníkem.


Pro shlédnutí více fotek ZDE

Mini náhledy celého alba

neděle 13. června 2010

Začátek

Začínám opět s čistým štítem (novým blogem), škoda jen mých pár příspěvků z minulého blogu. :D

Název mé stránky Výkřiky do tmy je myslím výstižný, stejnak mě nikdo nečte.


Začínám svým prvním výkřikem :

AHOJ


*btw jsem trochu zmatena těmi novými šablonami

pátek 11. června 2010

Romeo, Julie a tma

Jan Otčenášek

  • narodil se v Praze roku 1924

  • vystudoval obchodní akademii

  • koncem války se zapojil do ilegálního hnutí mláděže ve skupině Předvoj

  • poté pracoval jako účetní

  • od roku 1952 působil ve Svazu československých spisovatelů

  • některá jeho díla byla zfilmována



Romeo, Julie a Tma


Příběh se odehrává v období 2. světové války (přesněji v období heydrichiády). Pavel je mladík, který má před maturou. Rád se potloukal po ulicích. Jednoho dne zamířil do parku a seznamí se s židovkou Ester. Její rodiče byli trasportováni do Terezína. Také ji přišel lístek s povoláním do Terezína, ale Ester nepřišla. Pavel ji přesvědčil, aby se ukryla v pokoji u krejčovny od jeho táty. Každý den ji chodí navštěvovat, nosí jí jídlo, povídají si.Ta mu často vypráví o svém dětství, o tátovi, o rodině. Postupem času se do sebe zamilují. Pavlovi rodiče začínají být podezdřívaví, že chodí tak pozdě domů nebo ven. Pavel se moc na maturitu neučí. Předtím jen proplouval životem, nyní má smysl života, má pro co dýchat. Záleží mu na Ester, přesto ji neinformuje o dění za zdmi její komory. V rádiich jsou hlášení, že ten, kdo schovává židovské osoby, bude zastřelen nejen on, ale i jeho rodina. Po nocích se Ester, bojí. Slýchává hlasy a zvuky chůze kolem jejího okna. Slídí tam kolaborant Rejsek, který věčně po nocích popíjí. Vše vrcholí tím, že opilý Rejsek vtrhne do krejčovny, začne pořvávat, ať tu židovku neskrývají. Ví, že tam je. Snažil se ji najít. Nakonec se dostal i do její komůrky. Naštěstí Ester už byla jinde schovaná. Krejčí vyvedou Rejska pryč. Ester už nebaví riskovat život Pavla a jeho rodiny, proto splašeně utíká pryč. Nakonec je na ulici zastřelena.


Můj názor:

Mám ráda příběhy z války, takže děj se mi moc líbil. Někdy se mi zdálo, že je tam pár zbytečných líčení. Zajímavý je sám i název knihy, kdy sám čtenář postupem času zjistí, proč právě tenhle název (Stejně tak jako Romeo a Julie v Shakespearově románu, si nejsou souzeni kvůli svému rodu, tak je tomu podobně i u Pavla/árijec/ a Ester/židovka/. Tma pro mě znamená dobu, ve které právě žijí. Nejistota...Naděje, že na konci tmy je světlo a oni budou žít šťastně.)


Po přečtení jsem se podívala i na televizní zpracování z roku 1997, které je možno shlédnout na webu české televize.Režie K. Smyczek, hrají: Barbora Seidlová(Ester), Tomáš Masopust(Pavel), Oldřich Navrátil, Václav Postránecký, Jiří Strach

Toto zpracování se mi líbilo, jsou zde přesné dialogy z knihy. Zklamalo mě akorát to, že film nezačíná seznámením Ester a Pavla v parku na lavičce (ale až místnosti, kde se Ester ukrývá).


Ještě existuje stenojmenný film z roku 1959, který jsem neviděla. Režíroval jej Jiří Weiss. Hrají Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík a další.